Život ve městech

„V Norsku žiji celý svůj život a v Oslu od svých dvou let, i když hodně času jsem strávil v Hongkongu. Můj dědeček byl jedním z prvních Číňanů, kteří přišli do Norska, tehdy mu bylo pouhých 11 let. Pracoval v oboru lodní přepravy z Číny do Norska. Ve skutečnosti mnoho šéfkuchařů ze starších čínských restaurací v Oslu pracovalo na lodích mého dědečka.

Od té doby se Oslo velmi změnilo. Imigrace přinesla do města mnoho nových kultur. Setkal jsem se s mnoha rasistickými projevy, když jsem byl mladší, ale nyní už se s tím tolik nesetkávám. Pracuji v Oslu jako designér, ale velkou část času trávím také prací v Hongkongu. V roce 2015 jsem zde uspořádal svou první sólovou výstavu „Nic netrvá věčně“. Zachycuje 15 dominant z Bergenu, Osla a Trondheimu tak, aby připomínaly lidem, že i během našich hektických pracovních dní si musíme udělat čas, zastavit se, nadechnout se a ocenit naše okolí, protože zítra tu již být nemusí. Zachytil jsem jak moderní architekturu, např. Operu v Oslu, tak historické budovy, např. Královský palác, jelikož oba nám mohou říci důležité příběhy.

Jako designér dávám vždy do kontrastu fyzický vzhled Osla s našimi skandinávskými sousedy Stockholmem a Kodaní. Navzdory značnému úsilí při regeneraci nábřeží v Oslu se domnívám, že tato oblast poskytuje pocit kontinentální Evropy a postrádá norský vliv. Městu stále chybí symbol mezinárodního rozlišení. I když se město dále rozšiřuje, stále si ceníme a užíváme si našeho venkovského životního stylu. Máme pro to v norštině slovo „friluftsliv“, které se obtížně překládá, ale dokonale vyjadřuje naši lásku k pobytu venku v přírodě. Bez ohledu na to, do jaké šíře se Oslo rozroste, se nedomnívám, že vášeň k turistice a lyžování nás někdy opustí.“